Depeche Mode - 1980- 1993

4. září 2006 v 11:30 | Martin Fletcher a Devotee |  historie Depeche Mode
Vše začalo v Basildonu (přesněji v hrabství Essex) nově vystavěném 150 000 městu, nedaleko Londýna. Na podzim roku 1980 založili tři spolužáci, Vince Clarke, Martin Gore a Andy Fletcher, skupinu Composition of Sound. Z té potom, o pár měsíců později, vznikla skupina DM, název převzali z francouzského časopisu DEPECHE MODE - quick fashion.
Vince a Martin se věnovali hudbě již předtím, ale orientovali se více na kytary. Vince Clark mimo toho zpíval i ve zdejší kostelní mládežnické skupině. Ale nástupem tzv. Novoromantismu se už začali věnovat tvorbě elektronické hudby.
Když se k nim poté připojil i zpěvák a hlavní protagonsta skupiny Dave Gahan, bylo obsazení kompletní. Stejně tak i role, které sehrávali jednotliví členové. Dave jako prvni zpěvák, Vince se stal hlavním skladatelem, Martin částečně zpíval, částečně skládá a věnuje se hře na syntetizér a Andy hraje na klávesy.
Své první vystoupení si odbyli 31. května 1980 v Basildonu v St. Nicholas School a do konce roku odehráli, většinou po různých klubech, ještě 19 koncertů.Vroce 1980 DM vyšla také první oficiální nahrávka DM, Photographic-Some bizzare edit, na kompilaci Bizzare Records. Oproti albové verzi Photographic byly použity trochu jiné samply, aby výsledek zněl "tvrději". Ale jinak o nahrávky DM nejeví vydavatelé žádný zájem.
V roce 1981 DM konečně získali vydavatele pro své nahrávky. Stal se jím Daniel Miller, zakladatel nově vznikajícího vydavatelstvi Mute, a okamžitě vydal singl Dreaming of Me, na kterém se objevil song Ice Machine. Dreaming se ocitl v británie nejvýše na 57. místě, ale dá se říct, že pro novou skupinu to byl i úspěch. Následovaly další dva singly, hitparadově daleko úspěšnější, New Life a Just can´t get enough. Poté však přišlo první album, Speak and Spell, obsahuje 11 velice popových písní s jednoduchou, "hitparádovou" melodií. Celé album, až na Tora!Tora!Tora! a instrumentalku Big Muff od Martina Gorea, vytvořil Vince Clarke.
Za zmínku stojí už jenom Photographic a tzv béčka Shout a Ice Machine. Ice Machine je asi nejlepší song Clarka vůbec.
Ovšem po pronikání písní DM do hitparád se stávali neustále slavnějšími a s tím se nemohl Vince Clarke vyrovnat a před koncem 1981 turné, 12.12. 1981, ze skupiny odešel. Na poslední tři koncerty v New Yorku ho nahradil Alan Wilder, budoucí člen Depeche Mode. Celé turné tvořilo už 63 koncertů.
Rok 1982 měl být pro Depeche Mode, podle všech předpokladů, rokem rozpadu. Když totiž odešel ze skupiny téměř výhradní autor textu a melodií, Vince Clarke. Od nynějska má hlavní úlohu v psaní textů pouze Martin Gore. A jeho chmurné, elektronické písně začinají postupem času získavat na kvalitě. Začátkem roku 1982 tedy Martin Gore, Dave Gahan a Andrew Fletcher, složili singl SeeYou - jenom aby měli jasno, zda má cenu bez Clarka pokračovat. Proto byla jedinému singlu věnována i celá tour. Když se singl umístil v britské top10 (6.misto), rozhodl se Gore napsat a složit celé nové album.See you tour tvořilo 28 evropskych koncertů plus 8 po USA a Kanadě. Mimo jiné v rámci tohoto turné vystoupili DM i v televizi na BBC1. Po té následovaly další singly The Meaning oflove (12.) a Leave in Silence (18.), a potom už konecně 2. řadové album A broken Frame. Okamžitě po vydání tohoto alba byla uspořádana další tour po Evropě a USA, s tím rozdílem, že byl pozván další hudebník, Alan Wilder. Ten se nechal mimo jiné, v jednom rozhovoru, slyšet, ze se mu hudba DM vůbec nezamlouvá, až na jeden song z A broken frame, The Sun and the rainfall.
V roce 1983 se udála další změna v obsazení skupiny. Alan Wilder, který prozatím pouze zaskakoval na předchozí A broken frame tour, se osvědčil natolik, že se stal členem skupiny. Za jeho pomoci vznikl singl "Get the balance right", který se umístil na 13. pozici v britské chart. Na řadovém albu se ale ještě neobjevil (když nepočítáme kompilaci The Singles 81-85 - mutel5 nebo lmutel5). Ale o pět mesíců později vyšel první z těch teď již klasických depešáckých hitů - Everything counts a okamzitě vyšplhal do britské top 10(6.místo). Je prvním singlem, kde se střídají ve zpěvu Dave a Martin, a v živé verzi i Alan. Everything counts se už se může chlubit velice propracovanou basovou linkou, a plným využitím možnosti syntezátoru. To byl asi vliv právě Alana Wildera. Hned v zápětí po singlu Everything counts už vyšlo opět další, už třetí, album - Construction time Again (6 místo v UK charts) na albu se dá poznat podle hodně "kovového" zvuku, což je obrovský skok oproti předchozím dvěma album. Za zmínku stojí především Pipeline, nádherně vypracovaná melodie, se spoustou zvuku zpívá ji tentokát Martin.Two minute warning a The landscape is changing, jsou jedny z těch songů, které kritizují ekologii, melodie je doplněná skvělou basovou linkou. Texty psal Alan Wilder. Shame ve svém textu kritizuje ignoranci vůdči bídě a hladomoru dětí v Africe. Vyšel ještě jeden singl, Love, in itself, a obsahoval další song od Alana, Fools. Ten konecně obsahuje perfektní text, který nutí k zamyšlení... Zatím pro DM nejúspěšnější rok byl zakončen 12-ti měsíčním turné.
Počátkem roku 1984 vychází singl People are people, a umísťuje se na 4. místě v británii. Depeche Mode se, prakticky přes noc, stávají superhvězdami. Dá se říct, že právě tento song se stal v jejich kariéře tím zlomovým... ve videoklipové podobě je vidět, opět plno vedlejších zvuků, mlácení do zvonu, atd...Opět se střídá ve zpěvu Dave a Martin. O pět měsíců později vychází další skvělý singl - Master and Servant. Opět je v top10 (9.), znova kritika společnosti a ve zpěvu se střídá Dave s Martinem. Na singlu vyšla take b-side (set me free) remotivate me. Ale to už vychází album, - SomeGreat Reward. Album uz nezní tak kovově jako předešlé.Od této doby bude psát pouze Martin Gore a na Alana zbývá pouze mixování a programování syntezátoru. Something to do, je pilotním songem alba,. People are poeple se stal největším hitem nejen celého alba, ale celé dosavadní kariéry DM (do roku 1984). Somebody, je nádherná procítěná balada v podání Martina Goreho, která se vetkla nejen do DM. Skladba Blasphemous Rumours přináší tajemnou atmosféru, (v textu se zpívá o 16 leté dívce která se pokouší o sebevraždu ale bezúspěšně, v 18 se tedy dá na víru ale srazí jí auto a ona umírá).
Dále vychází dvojsingl Blasphemous Rumours/Somebody, depresivní Rumours a smutná Somebody...
Opět velice úspěšný rok ukončuje opět turné, kde už je použito dost světelných a jiných efektů.
1985 je první krizový rok pro Depeche Mode, asi odpočinek mezi dvěma vynikajícími LP. Vyšly pouze dva singly, Shake the disease, s b-sides Flexible- plus It´s called a heart, který obsahoval několik remixů Fly on the windscreen, songu který se později objevil na LP Black Celebration. Oba dva singly se umístily shodně na 18. místě v británii.
Koncem roku vychází první kompilace The singles 81-85, která obsahuje všechny singly z tohoto obdobi. Vtipně je vyřešena obálka desky, kde jsou na každý singl vždy dva názory recenzentů. Jeden pochvalný a jeden kritický. Stejně jako celá tvorba Depeche Mode, má buď své příznivce nebo nepřátele.
Pro USA vyšla jiná kompilace, Catching up with Depeche Mode, kde chybí několik singlů, ale místo nich obsahuje Flexible a Fly on the Windscreen.
V tomto roce vyšla také videokazeta z koncertu v Berlíně 1984, THE WORLD WE LIVE IN ANDLIVE IN HAMBURG. Skvělý koncert se svým vrcholem v písni Photographic, kdy Dave předvádí, co všechno v něm je.
Rok 1986 začíná poprvé za kariéru DM tour před vlastní deskou, Celebration tour začíná 29.3., a před ní vyšel pouze singl Stripped (15. v UKChart). Stripped je dokonalá píseň, v klipu ničí Dave, Martin, Alan a Andy auta a televizory jako protest proti přetechnizovanému světu a v písni samotné se zpívá o dvou lidech, kteří se vzdali všeho a chtěli být pouze spolu. Stripped vychází společně s písní But Not tonight, vynikající béčko. Měsíc po začátku tour vychází další singl, A Question of Lust, prvotřídní balada v podání Martin Gorea, kterému je vlastně věnován celý tento klip. Na singlu vychází společně s instrumentálkou Christmas Island, která se stala i intrem pro celou celbration tour. O další čtyři měsíce později vychází hit první kategorie, A Question of Time - AQOT se v UK Charts umístilo na 17.místě. Klip už udělal Anton Corbijn. Holandský fotograf, který se od nynějška bude starat o celou image DM, design bookletu, režie a návrhy klipu, fotografie...
Pak už vychází vlastní album, Black Celebration. Album oproti dřívějším, ale značně přitvrdilo, basová linka, společně se zvukem kytary je dominující. Celá deska dává smysl i jako celek, což bylo od DM neočekávané. Obal pro album navrhoval Corbijn pro DM klasická černá barva, zde začíná pomalu být majoritní. Tato deska byla částečně nahrávána v Berlíně, kde v tuto dobu žil Gore a odtud lze také chápat obrovskou neměckou základnu fanoušků DM.
13. dubna 1987 vychází první singl z desky Music for the Masses, Strangelove. Se svou elektronickou dokonalostí tvoří předvoj a připravuje půdu pro další dokonalý singl podobného ražení, Never let me down again. NlmdA je jeden z asi nejvíce kultovních písní od Depeche Mode. Má svou vlastní neopakovatelnou atmosféru, dokonale dotvářenou skvělým klipem režirovaným Antonem Corbijnem. Čistá elektronika této písně dala základ i celému následujícímu albu Music for the Masses. Strangelove později vychází znovu, asi s půlročním zpožděním, v USA a s novým klipem. V listopadu pak vychází ještě singl Behind the Wheel a ukončuje tak skvělou trilogii, když svým klipem bezchybně navazuje na Never let me down again. Když vyšlo LP Music for the Masses, tak už si ho nedovolili ignorovat ani představitelé Supraphonu a vychází tak i v ČSSR z originálním bootlegem. Vychází sice s asi ročním zpožděním, ale uvnitř desky je v češtině docela rozumný článek o Depeche Mode, vlastně taková rekapitulace jejich tvorby. A pro takovéto vydání byl důvod, vždyť DM navštívili v rámci svého turné Concert for the masses i českou republiku. Singl Strangelove obsahuje mimo vlastních mixů ještě instrumentálky Pimpf a Agent Orange. (Agent orange byl plyn, ktery používali za války ve Veitnamu američtí vojáci. Když se pustil do míst, kde se měli skrývat veitnamští vojáci, odumřela tam veškerá flora, a tím pádem se vietnamci nemohly maskovat). a jeden z mála oficiálních megamixů, Fpmip. Na singlu Never let me down again se objevuje opět trošku tvrdší, Pleasure little treasure, kde je opět použit zvuk kytary a na turné dokonce kytara samotná.
A konečně na singlu Behind the wheel je asi nejlepší b-side od Depeche Mode, a to Routte66, opět je zde použita kytara, a několik samplů z Behind the Wheel, ale zpívá ji Martin. Později vychází ještě jako singl i Little15, smutná balada s Daveovym vokálem. Skvělý klip doplňuje ještě instrumentálka no.14: Moonlight sonata. Rok byl opět ukončen úspešnou tour, která zahrnovala celkem 101 koncertů po Evropě a USA. Intro-Pipmf a 1. píseň Behind the wheel bylo zpíváno za oponou, která se rozhrnula až před písní Strangelove. Poslední, 101. koncert z tour Concert for the masses, 18.6.1988 na Rose Bowl v Pasadeně byl nahrán a vydán později na dvojalbu s názvem 101. Společně s 2LP vychází i stejnojmenný video 101.
Kdo si myslí, že na kazetě je klasický záznam z konzertu nebo klipy, bude zklamaný. Děj videa by se dal rozdělit do dvou částí.
V první vidíme exhibice amerických fanoušků, kteří doprovázejí kapelu na turné - dostali se sem na základě soutěže v americkém rádiu. Tvoří asi opravdu polovinu celého videa. A na druhé straně vidíme členy kapely, jak tráví čas mezi konzerty, Dav hraje pinball .....
A najednou střih a vidíme Andyho, který podá ruku holce, která omdlí, Dave na podiu zpívá jako bůh, prostě všechno kolem dm je naprosto šílené.
Před samotným albem však ještě vychází singl Everything counts - live, také nahrán v Pasadeně. Společně na maxisinglu vychází ještě live verze Nothing, Sacred, A question of lust (také z pasadeny), které původně nevyšly na vynilu a na kazetě. Everything counts live dostal také nový klip, kdy společně s davem zpívá poslední sloku 80 000 fanoušků v zaplněném Rose Bowl stadium. Na albu 101 (2xCD) je celý koncert včetně již zmiňovaných Nothing, Sacred a A question of lust. Dva měsíce poté v roce 1989 už ale vychází, jako předzvěst nadcházejícího alba Violator, singl Personal Jesus. Sound opět značně přitvrdil a kytara se zde stává neodmyslitelnou součástí. V klipu se chlapci oblékli do kovbojských oblečků a navštívili jeden podnik pochybného účelu .Mimo jiné se zde třeba prohání Alan na houpacím koníkovi.
Na maxisinglech se objevuje ještě bside Dangerous.
5. února 1990 vychází jeden z největších hitů DM všech dob, singl Enjoy the silence. Původně to měl být ploužáček v podání Martin Gorea (ETS demo, nebo ETS harmonium), ale díky Alanu Wilderovi, který přidal zvuky kytary a melodii zrychlil. ETS má i skvělý klip, na začátku postupně mizí členové kapely za problikávání růže, až zbyde pouze Dave. Ten se pak, v královském hávu a s lehátkem, prochází po krajince v Portugalsku, pobřeží ve Skotsku a nakonec na vrcholcích zasněžených francouzských Alp. Vždy, když začne zpívat refrén, rozloží lehátko a sedne si. Svůj vytoužený klid pak nachází právě až v Alpách. Pak už ale vychází další z těch "velkých" alb od DM. Je to Violator, s klasickou červenou růží na černém pozadí, a jenom tak potrhuje kult depeche, který v tomto období nabývá svého vrcholu. V květnu startuje obrovsky komerčně uspěšné turné "world violation tour". Bohužel v rámci této tour skupina nějak pozapomněla na Československo. Při písních, které zpíval Martin (tzn. IWYN, HITH, L15, WFON, SP, BD) byla použita pouze akustická kytara. BtW a Routte66 na sebe navázaly bez přerušení a tvořily tak jeden samostatný song.
Podium navrhoval Corbijn a skládalo se ze dvou větších pláten a vyvýšeniny pro keybordy. V květnu také vychází, v pořadí už třetí singl z Violatora - Policy of truth. Na cdbongu20 a lcdbongu20, spolu s několika verzemi World in my eyes , vychází i několik mixů hned dvou b-sidu. Jsou to happiest girl a sea of sin.
Nepříliš plodný rok 1991 měl být vyplněn reedicí nelimitovaných CD singlů od dreaming of me, až po music for the masses. Ty okamžitě nahradily ty původní, když byly přidány některé tracky i z limitovaných (l, xl). Zajímavější kompilaci tvoří boxy X1 a X2 vydané pouze pro japonský trh. Box X1 obsahuje čtyři CD s tématikou, 1.The twelve inches, 2. The twelve inches, 3.The twelve inches, 4.Strange mixes. Tracky prvních tří Cd jsou tvořeny remixy singlů, vyšlých na 12"vynilech v Evropě pod hlavičkou mute, bez ohledu na limitovanost maxisinglu. Čtvrté CD obsahuje, jak již naznačuje jeho název, "cizy" mixy, které můžou sice být mixovány Alanem nebo Martinem (viz. Something to do( metal mix), Fly on the windscreen (death mix), Never let me down again (aggro mix) atd., ale vetšinou mají s originální verzí jen velice málo společného. Box X2 je také tvořen 4CD, tentokrát s tématikou, 1.Instrumentals, 2.b-sides, 3.Live one, 4.Live two. Již podle názvu se dá lehce odvodit, co obsahují. Většinou se nejedná o žádné rarity, a skoro všechny věcy se dají sehnat i jinde. Vyjímku netvoří ani živé nahrávky, kdy je většina tracku převzata ze 101 a maxisinglu.
Jediná novinka v 1991 byla píseň Death´s door pro film Wima Wenderse, UNTIL THE END OF THE WORLD. Death´s door je vlastně klasický ploužáček v podání Martina a později byl hrán i na 1993 devotional tour.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ncqfhe ncqfhe | E-mail | Web | 23. dubna 2009 v 10:23 | Reagovat

6SdRuI  <a href="http://lkejcyfhqhsv.com/">lkejcyfhqhsv</a>, [url=http://hzlztcnfomjc.com/]hzlztcnfomjc[/url], [link=http://ubctapuujysl.com/]ubctapuujysl[/link], http://sodygyhjcnbb.com/

2 ihzcpkz ihzcpkz | E-mail | Web | 22. května 2009 v 11:53 | Reagovat

bIE9GO  <a href="http://nkxnpebhwlqq.com/">nkxnpebhwlqq</a>, [url=http://uwmjsfcvubnk.com/]uwmjsfcvubnk[/url], [link=http://hrckwfatjuqs.com/]hrckwfatjuqs[/link], http://koawystpzduv.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama