LIQUID - New York Nights

19. září 2007 v 15:16 | Martin Fletcher a Recoil.cz |  texty a překlady textů - Recoil

New York Nights (Noci v New Yorku)

written by Alan Wilder and Samantha Coerbell
leading vocal by Samantha Coerbell

Mind numbing, mentally crushing, membrane sloshing noise. Manhattan rumbled through night and I never knew that. Had suspected, had read it on t-shirts: 'The city that never sleeps.' But didn't need to believe it. The onliest sound I believed was the train pulling out, heard from 'bout 6 blocks away. That was an all night sound. Smooth, not chatter. The noise was too noisy. I mean noisier than noise had to be. Noisier than the splash sound of the shore upon the roar of a 757 taking the summer route. Upon mom vex cause little kids don't listen. Noise bigger than blockbuster videos playing in the next room at the 4am matinee and the phone...that was just noise. I mean noisier than noise should be. Not ear deafening, mind numbing, mentally crushing, membrane sloshing noise. Keithie and his boys walked and talked shit nights but it was always distinct, not chatter.... 'n' jersey girls didn't giggle at the freaks, 'talianos sucking Corona bottles making crashes fill the street, never plugged the void of my nights because the void was silence. Over in Bushwick, the ice cream man pulled his truck over while, shall we say, he got his popsickle sucked. He pulled over his truck but the song kept on, all day, all night. The song means the ice cream guy's gettin' some - it don't even mean ice cream. 'Cause they hear the song and there's no guy selling ice cream from the truck. 'Sides, who got money to be giving kids every time they hear the song woven between the sounds of car horns and latin rhythms. And the ice cream guy gets death threats. Gotta get me a token, make the rumble of the 'A' my lullaby. Gotta escape to the womb of my room. I never believed in New York nights. I never slept in Manhattan before. 21 years,16 by the shore. It may have taken a while to get used to the silence, the absence of sound through night at my home but I've never slept in Manhattan before. It hurts. It is hurting my head as I write this. It is making my mind squeeze itself through a tiny doorway onto a massive stage where sound is disconnected from action. Each render themselves tiles in the mosaic. Pretty is the picture from far away. Gotta get me a token, make the rumble of the 'A' my lullaby. Gotta escape to the womb of my room. I never believed in New York nights. Each tone drifts against the next with nowhere it would rather be. No desire of dominance, no call to signify nothing. Gotta get me a token, make the rumble of the 'A' my lullaby. Gotta escape to the womb of my room. I never believed in New York nights.

hudba/text Alan Wilder a Samantha Coerbell
zpěv Samantha Coerbell

Mysl otupující, duši drtící, do membrány řezající hluk. Manhattan přes noc burácel a já to vůbec nevěděl. Tušil jsem to, četl to na tričkách "Město, které nikdy nespí". Ale nemusel jsem tomu věřit. Jediný zvuk, na který jsem věřil, byl vyjíždějící vlak, zaslechnutý o šest bloků dál. To byl celonoční zvuk. Jemný, ne drnčení. Ten hluk byl až moc hlučný. Myslím tím hlučnější než má být hluk. Hlučnější než zvuk šplouchání pobřeží oproti rachotu sedm set padesát sedmičky letící na letní trase. Oproti maminkovským nářkům, protože děcka neposlouchají. Hluk větší než trháky na videu, co hrajou ve vedlejším pokoji při matiné o čtvrté ráno, a telefon… byl to jenom hluk. Myslím tím hlučnější, než jaký by měl hluk být. Ne uši ohlušující, mysl otupující, ducha drtící, do membrány řezající hluk. Keithie s klukama chodili po nocích a mluvili o hovadinách, ale bylo to vždycky na úrovni, ne tlachání… a holky ve svetrech se nechichotali bláznům, Taliány cucající, láhve od Corony dělající rány zaplňují ulicí, nikdy nezacpaly prázdnotu mých nocí, protože tou prázdnotou bylo ticho. Tam v Bushwicku, zmrzlinář na čas odstavil vozík, no řekněme, že si nechal vycucat svůj nanuk. Odstavil vozík, ale ta písnička trvala dál, celý den, celou noc. Ta písnička znamená, že zmrzlinář nějakou přináší - neznamená to ještě zmrzlinu. Protože oni slyší tu píseň a není tu chlápek, co prodává zmrzlinu z vozíku. Ostatně, kdo má peníze na rozdávání dětem pokaždé, když slyší tuhle písničku spřádanou mezi zvuky auto-klaksonů a latinských rytmů. A zmrzlináři vyhrožují smrtí. Musim si sehnat žeton, zadunět z áčka svou ukolébavku. Musim utýct do lůna svýho pokoje. Nikdy jsem nevěřil na noci v New Yorku. Nikdy předtím jsem nespal na Manhattanu. 21 let, 16 u pobřeží. Mohlo to chvíli trvat, než jsem si zvyknul na to ticho, na nepřítomnost zvuků v noci u mě doma, ale nikdy předtím jsem nespal na Manhattanu. Bolí to. Bolí mě z toho hlava, když tohle píšu. Vymačkává mi to duši malinkými dveřmi až na masivní pódium, kde je zvuk vyřazen z činnosti. Každý tvoří kamínek do mozaiky. Krásný je obraz z dálky. Musim si sehnat žeton, zadunět z áčka svou ukolébavku. Musim utýct do lůna svýho pokoje. Nikdy jsem nevěřil na noci v New Yorku. Každý tón se žene na další a není jiného místa, kde by byl radši. Žádná touha po převaze, žádné vábení nic neznamenat. Musim si sehnat žeton, zadunět z áčka svou ukolébavku. Musim utéct do lůna svýho pokoje. Nikdy jsem nevěřil na noci v New Yorku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama